oficiální web obce

r. 1225

darovala Bolemila, manželka Bovorova, vsi Chlum, Lazec, Koryta, Lštění, Loukov a Březinu řádu sv. Jana, při nemž pak Loukovec po dlouhá léta zůstával. Držíván byl k Dubu, i když tento přešel v držení zápisné.

r. 1390

byl pánem na tvrzi Vřeslav řečený Literát

r. 1397

Jan Literát ze Solce, syn jeho a Vřeslav vnuk

r. 1402

Zdenek z Lukova s chotí svou Annou dává plat 30 grošů farnímu kostelu Pozdvižení sv. kříže, jemuž důchodu mnoho nescházelo

r. 1434

připomíná se Matěj Těžký z Loukovce, ale snad jako úředník, držitel statku Jiří z Dubé, pán na Českém Dubě

r. 1480

k výpovědi soudu komorního postoupili Šufové z Helfenburku Loukovec a Linhartovi z Gutšteina

r. 1499

potvrdil král Vladislav v držení Loukovce Petra Zvířetického z Vartenberka

r. 1504

nabyl zboží Loukoveckého Václav Litevský ze Svinař, který tvrz i hospodářská stavení opraviti dal.

r. 1541

dal Aleš Berka z Dubé Loukovec, jejž od Valferta Planknára z Kynšperka koupil, zapsati manželce své Kateřině z Vesce.

Větev pánů Berků z Dubé sídlila na tvrzi do svého vymření, na konec po rebelii jen z milosti císařské (Albrech, Bohuchval, Aleš)

r. 1640

(po smrti Alešově) daroval Ferdinand III Loukovec pověstnému utiskovateli Janu Rudolfovi, svobodnému pánu z Bredan, polnímu maršálovi. Syn jeho Rudolf Krištof, plukovník ve vojště Leopolda I, povýšen ve stav hraběcí

r. 1700

prodal Karel Jáchym Breda, pán na Tachlovicích, statky Loukovec, Kurovodice a Kostřice Janovi Rudolfovi z Morzina

Téhož roku zřízena zde samostatná fara, k níž co filiálky přiděleny byly Březina a Jablonec (Jabloneček)

r. 1721

syn předešlého Josef Ignác prodal Loukovec Marii Markétě hraběnce z Valdšteina. Znak Valdštýnů, co patronátních pánů, dosud zazděn nade vchodem kostela.

r. 1733

24. června vyhořel chrám i zámek. Zámek pak přeměněn v hospodářské stavení

r. 1742

dostavěn i vysvěcen chrám v nynější podobě

r. 1820

prodán Loukovec knížeti Karlu Altánu z Rohanů a připojen k Svijansku a Sychrovu

(TEXT PŘEVZAT Z FARNÍCH KRONIK)

Gotická tvrz, dnešní budova zemědělského družstva, byla kolem roku 1600 přestavěna na renesanční sídlo, barokně pak upravena koncem 17. století. Postupně zámek pustl a byl obnoven až v roce 1910. Jde o jednopatrovou budovu se třemi křídly. Nejstarší je střední křídlo, kde je zbytek silného zdiva původní gotické tvrze s dvoupatrovými valeně klenutými sklepy nad sebou. Další tři valeně klenuté sklepy a křížově zaklenuté přízemí jsou renesanční, nejvýraznější je vstupní hala. Jižní křídlo je barokní, v přízemí byla zřejmě konírna. Severní křidlo bylo zbořeno a nahrazeno novostavbou, je zde vstup do gotické části sklepení.